Již v Pravěku bylo možné své tělo zkrášlovat, a ačkoliv to bylo přírodní cestou, lidé to dělali. Není tedy žádným překvapením, že k tomu používali ovoce, tuky a nebo jiné rostlinné prostředky.
Pokud bychom se ovšem zamysleli nad historickými milníky v kosmetice, vybaví se nám pravděpodobně jako první starověký Egypt. Egypt nehrál důležitou roli pouze v kosmetice, ale i ve vědě, kultuře, společenských tradicích i módě a stále zůstává v některých směrech velkou záhadou. Vraťmě se ale ke kosmetice. Významné pro egyptskou kulturu bylo výrazné líčení, které i mimo jiné odráželo postavení ve společnosti a nebylo pouze pro ženy.
Stejně jako v Pravěku, i ve Starověku používali vše, co jim přišlo pod ruku a barvilo. Nejen Kleopatra, ale i většina obyvatel Egypta nanášeli tlusté černé linky a metalické odstíny. Krémové konzistence kosmetiky většinou dosáhli tak, že smíchali nadrcená barviva s tukem, a tak se nanášení velmi zjednodušilo. Egypťané mimojiné milovali i vůně a aplikovali je všude možně.
V Řecku hrálo zase velkou roli přesvědčení zvané Kalokagathia, tedy přesvědčení, že krása a ctnost patří k sobě. Můžeme se s ním setkat v různých kontextech, od výchovy, až právě po kosmetiku. Řekové tedy věřili v to, že nestačí, aby tělo bylo krásné zevnitř, ale musí být nalezena harmonie mezi duší a tělem. Ideálem byla bílá pleť, pro tento odstín byl hojně využívaný pudr z olova, který byl prudce jedovatý.
V římské kultuře měla péče o krásu nakročeno směrem k lázeňským komplexům. Ty tehdy fungovaly na podobném principu, jako ty dnešní a zájemci se tak mohli dočkat kosmetických služeb, masáží apod. a obvykle tam trávili několik hodin denně.
Římští lékaři se snažili zkrášlovat těla, ale zároveň chtěli i zakrývat jejich nedostatky. Lidé si oblíbili kosmetický pleťový přípravek, který měl skrýt nedokonalosti pleti, byl ale kritizován za vysokou toxicitu, to ženy od používání neodradilo. Důležitou součástí vzhledu římských žen byly upravené nehty.
Zdroj: Pinterest
Pokud se ale na vývoj kosmetiky v historii podíváme i z jiného soudku, narazíme po pádu římské říše a nástupu církve. Pro tu byla tato péče a zvýrazňování krásy velké tabu. Bohužel to mělo špatný vliv i na hygienu a ta byla upozaděna také, vše se navrátilo do původních kolejí až během renesance. Parfémy a kosmetika, která se rozvíjela během tohoto období měla pouze za úkol zakrýt negativní následky špatné hygieny, například vůně zakrývaly zápach.
Ve 20. století opět po celém Světě kosmetika nabrala velmi rychlé obrátky a bleskově se navyšovala levnější a masivnější výroba, což vedlo k neblahým účinkům na životní prostředí, zároveň i k ekzémům a alergiím. V posledních letech se naopak zvyšuje zájem o přírodní kosmetiku, která je bez chemie, je citlivá k pokožce a nezatěžuje nijak tělo, ani přírodu.