Pojem Izraelci je velice široký. Izraelci můžou být Židé z celého světa (opravdu ze všech kontinentů), můžou to být křesťanští a muslimští Arabové, můžou to být Drúzové, Beduíni a další minority, které v Izraeli žijí. Proto je tento dotaz trochu zavádějící.
Nejvíce znám židovskou část izraelského obyvatelstva, proto budu mluvit pouze o nich. A navíc jen o určité části lidí, se kterými jsem se mohla seznámit. Nemám ráda škatulkování a házení všech do jednoho pytle. Vadí mi, když mi někdo řekne: Jo, Izraelci jsou takoví a makoví! To je nesmysl, v každé společnosti jsou různí lidé.
Určitá obecná specifika, se kterými jsem se setkala a která mě v Izraeli zaujala zde uvedu. Ale berte to opravdu velmi obecně a z mého subjektivního pohledu.
Na Izraelcích se mi líbí jejich bezprostřednost, otevřenost, pohostinnost, štědrost, neskrývaná radost, odvaha, sebevědomí, familiárnost, schopnost využít život na maximum, neodbytnost, víra v dobro v člověku a neustálá snaha o to, aby byly věci lepší. Pokusím se ke každé vlastnosti napsat krátké vysvětlení.
Bezprostřednost
Izraelci jsou velmi bezprostřední, někdy to hraničí až s drzostí. Ale oni to tak neberou. Přijde k vám třeba kamarád na návštěvu, bez zeptání si otevře ledničku, zkontroluje co v ní máte a vezme si na co má chuť. Pro nás Čechy naprosto nemyslitelná věc a hlavně drzost, že? Když jsem jednou řekla manželovi, co si to ten jeho kamarád dovolil, že nám zkontroloval ledničku a vzal si jídlo, tak mi manžel řekl, ať se uklidním. Že to je v Izraeli úplně normální a že o jídlo se vždycky se všemi musíme dělit!
Otevřenost
Vždycky jsem si myslela, že jsou lidé v Izraeli určitě velmi uzavření, protože nikdy neví, kdo jim třeba bude chtít ublížit, na každém rohu na ně může číhat terorista. Když jsem poprvé přijela s kamarády do Izraele, od prvního dne jsme dostávali od lidí, se kterými jsme si začali povídat na ulici, pozvání k nim domů! Většinou na šabatovou večeři. Dokážete si představit, že byste si u nás pozvali někoho úplně cizího domů? A ještě k tomu na rodinnou večeři? U nás je něco takového nemyslitelné, že? V Izraeli to je naprosto přirozené. Dodnes jsem s většinou těchto lidí v kontaktu. Stali se z nás dlouholetí přátelé.
Pohostinnost
Izraelci jsou neskutečně pohostinní. Když k někomu přijdete na návštěvu, tak vždycky dají na stůl velké množství různého jídla. V hebrejštině je na to krásný výraz – „liftoach šulchan“ – otevřít stůl. A neplatí to jen u starších lidí a rodin, ale také mezi mladými lidmi. Jejich pohostinnost je úžasná. Když bych měla spočítat počet různých talířků a mističek na stole s různobarevnou zeleninou a jídlem, tak bych se asi pokaždé dostala minimálně k číslu deset. A to by bylo opravdu minimum.
Tak vidím, že jsem se u tohoto tématu opravdu rozepsala. O dalších vlastnostech, které jsem uvedla se rozepíšu v dalším článku:).